Miroslav Adámek
Miroslav Adámek je starostou Šumperka. V září 2024 se osvědčil jako šéf krizového štábu ORP Šumperk, když týdny pomáhal starostům i obyvatelům zaplavených obcí. Ve stejném roce byl zvolen uvolněným zastupitelem a působí také jako krajský koordinátor pro oblast pomoci a obnovy zaplavených oblastí v Olomouckém kraji.
Petr Birklen
Petr Birklen vystudoval hydrobiologii na PřF UP v Olomouci. Působil v různých vedoucích pozicích ve státní ochraně přírody, v soukromém sektoru a v krajské rozvojové agentuře. Od března 2025 je generálním ředitelem státního podniku Povodí Odry. Petr Birklen se dlouhodobě věnuje problematice vodního hospodářství a adaptace na klimatickou změnu. Ve své praxi klade důraz na zvyšování retenční schopnosti krajiny, podporu přírodě blízkých opatření a komplexní protipovodňové ochrany území. Na konferenci představí zkušenosti státního podniku s implementací strategických opatření protipovodňové ochrany a plánování udržitelného hospodaření s vodou v rámci povodí.
Zdeňka Blišťanová
Zdeňka Blišťanová je dlouholetá starostka Jeseníku, krizová manažerka a komunální politička se silným zaměřením na školství, sociální oblast a odpovědné hospodaření. V minulosti působila také jako učitelka a ředitelka školy, dnes vede město s důrazem na lidskost a kompetenci.
Magdalena Davis
Magdalena Davis je ředitelka českých klimatických programů v organizaci Člověk v tísni. Společně se svým týmem se zaměřuje na adaptaci krajiny a zmírňování dopadů změny klimatu, včetně podpory zemědělců k udržitelnému hospodaření, práce s obcemi na zadržování vody v krajině, obnovy po katastrofách a rozvoje vzdělávání o změně klimatu na školách. Magdalena vystudovala biologii v Praze na PřF UK a doktorandský program na University of Western Australia. V Západní Austrálii pracovala šest let jako bioložka a manažerka v environmentální poradenské společnosti Ecologia a vedla výzkumné expedice do odlehlých oblastí australského vnitrozemí. Po návratu do ČR se zapojila do komunální politiky a působila čtyři roky jako starostka Mníšku pod Brdy. Magdalena se zaměřuje na dlouhodobé budování environmentální bezpečnosti krajiny a odolnosti jejích obyvatel. Akademické kořeny i praktické zkušenosti z byznysu a komunální politiky Magdaleně umožňují efektivně spolupracovat napříč spektrem klíčových stakeholderů.
Ladislav Faigl
Ladislav Faigl je vedoucím oddělení vodohospodářského plánování na Ministerstvu zemědělství, kde působí od roku 2013. Odpovídá za koordinaci a řízení procesu plánování v oblasti vod, zejména za přípravu plánů povodí. Dále se podílí na tvorbě vodohospodářské politiky a legislativy a na implementaci evropských právních předpisů. Zajišťuje mezinárodní spolupráci, včetně zastupování České republiky na bilaterální a multilaterální úrovni, a působí jako vodní ředitel v rámci Společné implementační strategie pro Rámcovou směrnici o vodách. Vystudoval geografii na Přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.
Jiří Glabazňa
Pracoval jako učitel a redaktor, v rámci Hnutí Brontosaurus Jeseníky spoluutvářel naučné stezky a program Cesta ke kořenům, zabývající se obnovou kulturního dědictví na Jesenicku. Od roku 2014 jako lázeňský průvodce seznamuje klienty a návštěvníky jesenických lázní s místní historií, přírodou, prameny a dalšími zajímavostmi.
Petr Herman
Petr Herman je autorizovaný architekt s praxí v Česku, Švédsku a Rakousku. Aktuálně působí v kanceláři Gogl Architekten v Lans u Innsbrucku, kde se věnuje navrhování současné architektury v kontextu krajiny. Je členem iniciativy Architekti pro bono organizované Českou komorou architektů. Dlouhodobě se zaměřuje na problematiku ekologie, udržitelnosti, energetické náročnosti a mimo jiné staveb v povodňových oblastech a ochranu staveb před živelnými pohromami. Po povodních v minulém roce se aktivně zapojil do pomoci postiženým záplavami. Na konferenci zprostředkuje praktickou zkušenost z povodní postiženého regionu, možnosti stavební obnovy v povodněmi postižených oblastech a přiblíží iniciativu Architekti pro bono.
Jan Hradecký
Vystudoval fyzickou geografii na Přírodovědecké fakultě Ostravské univerzity a Masarykově univerzitě. Výzkumně se zaměřuje na problematiku fluviální geomorfologie, reakcí fluviálních systémů na činnost člověka a vodohospodářský management, dále také na problematiku paleoenvironmentálního vývoje krajiny a reakcí fluviálních a svahových systémů na proměny prostředí. Pracuje na katedře fyzické geografie a geoekologie jako docent a zároveň vedoucí katedry. Osm let byl děkanem Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity. Snaží se propojovat jednotlivé disciplíny s ohledem na zlepšování správy vodních toků a říční krajiny. Věnuje se jak základnímu, tak aplikovanému výzkumu. Spolupracuje na přípravě revitalizačních projektů a hledání cest pro jejich realizaci. Zaměřuje se i na možnosti přenosu dobré praxe do managementu české krajiny v oblasti vodního hospodářství ze zahraničí. Velkou pozornost věnuje i popularizaci tématu vody v krajině a významu řek pro lidskou společnost a přírodu.
Milan Hron
Milan Hron působí ve spolku lesníků Pro Silva Bohemica, kteří prosazují přírodě blízké hospodaření lesích. Má třicetileté zkušenosti s hospodařením na rozmanitých lesních majetcích a bohatou praxi od technika polesí až po lesního správce u Lesů ČR. Věnuje se také vedení skupiny podpory správy lesních majetků FSC napříč celou republikou a byl koordinátorem pracovní skupiny Lesy v politice krajiny při MŽP. Jeho dlouhodobým přirozeným zájmem je voda v lesích a její retence.
Lukáš Koreš
Lukáš Koreš je původním vzděláním a profesí vystudovaný lesník a krajinář. V současné době působí jako starosta města Staré Město, které bylo také významně zasaženo loňskými povodněmi. Staré Město má správní oblast téměř 9.000 ha, z nichž 60 % tvoří lesy a 33 % travní porosty. Nabízejí se zde ideální předpoklady k zadržení maximálního množství vody v krajině, což může pozitivně působit na oblasti níže po proudu. Na konferenci otevře diskuzi tématu horských a podhorských oblastí, které jsou jako první zasaženy povodňovou vlnou. Představí svoji zkušenost s nedostatkem času na alespoň adekvátní improvizované opatření, které v kombinaci s prvními výpadky elektrické energie a mobilního signálu odsuzují celou oblast k odříznutí a izolaci, bez odborné pomoci zvenčí (odborná pomoc správců toků, hydrologů apod.).
Vladimír Kořen
Vladimír Kořen – dlouholetý televizní moderátor a popularizátor vědy. V České televizi působí třicet let. Moderuje kupříkladu oblíbenou populárně naučnou show Zázraky přírody, která patří v České televizi už 16 let k hlavnímu sobotnímu programu se sledovaností kolem milionu diváků. Má za sebou také projekty Kapka vody, Živé srdce Evropy, Kořeny lesa nebo Planeta Věda. Za svou televizní práci získal cenu Česká hlava nebo čestnou medaili Vojtěcha Náprstka Akademie Věd ČR. V období 2010 -2020 byl také úspěšným starostou města Říčany. Během řízení města se dostal mezi 100 nejvýraznějších inovátorů střední a východní Evropy. Je členem správní rady Nadace partnerství, přičemž je tváří ankety Strom roku. Nyní je učitelem přírodopisu a fyziky na 3.ZŠ u Říčanského lesa, kde spolu s dětmi zachraňují ohrožené druhy ryb. Jeho knižní prvotina Řeka zázraků získala velmi pozitivní odezvu u čtenářů a stala se po několika týdnech bestsellerem.
Miroslav Kubín
Zakladatel odborné platformy AQUAINOVA – Inovace ve světě vody. Jeho vědeckým zaměřením je vliv úprav vodních toků na vodní ekosystémy. Má desetiletou praxi ve státní správě, mnohaleté zkušenosti s vedením projektů a lidí. Odborně je zaměřen na obnovování přirozených funkcí vodních toků a poříčních ekosystémů. Jeho specializací je řešení problémů v oblasti vod.
Zbyněk Kulhavý
Zbyněk Kulhavý je absolventem ČVUT v Praze, FS v oboru vodní hospodářství a vodní stavby. Zaměřuje se na vodohospodářskou problematiku zemědělské krajiny a na optimalizaci vodních režimů půd, zejména s orientací na využití odvodnění a závlah. Od roku 1985 je kmenovým pracovníkem VÚMOP a od roku 2011 přednáší na FŽP ČZU v Praze předmět Retence a akumulace vody v krajině. V praxi uplatňuje vědecké poznatky z oborů meliorací, hydropedologie a hydrologie zemědělsko-lesních povodí s cílem vysvětlovat vliv odvodňovacích systémů v krajině na množství a jakost vod, a je propagátorem uplatňování jejich modernizace pro princip regulace odtoku drenážních vod a zvýšení akumulace vody v půdě.
Michal Krejčí
Michal Krejčí dlouhodobě působí na pomezí ochrany přírody a vodního hospodářství, kde usiluje o ochranu a opětovné zpřírodnění řek ve volné krajině a protipovodňovou ochranu obcí a měst spojenou s přírodě blízkou úpravou toku a jeho začleněním do urbanistické struktury sídla. Po absolvování Univerzity Palackého v Olomouci získával zkušenosti krajinného ekologa – vodohospodáře na Správě CHKO Litovelské Pomoraví. Následně po dvě desetiletí působil v soukromé sféře, místní samosprávě a současně vedl nevládní organizaci – Unii pro řeku Moravu, z.s. Od října 2023 zastává pozici vodaře na Agentuře ochraně přírody a krajiny v Olomouci a poslední rok řeší obnovu vodních toků v Jesenické oblasti.
Magdalena Maceková
Magdalena Maceková se v Nadaci Partnerství podílí na zpracování klimatických adaptačních koncepcí a strategií pro obce, města i kraje. Dlouhodobě se zaměřuje i na kvalitu veřejných prostor pro lidi a zapojení místních do plánování. Změnu podporuje také poradenstvím a vzděláváním veřejné správy – úředníků i politiků. Je jedním z porotců soutěže Adapterra Awards.
Alena Nekovářová
Alena je spoluzakladatelkou NUIK a vlastníkem několika společností. Mezi tyto společnosti patří i společnost ADAPTO.space, která realizuje klima-adaptační opatření se zaměřením na zádrž vody v krajině. Alena měla vždy k přírodě blízko a když se s rodinou přestěhovala na Vysočinu, začali spolu s manželem řešit téma voda a krajina. Prvním společným krokem bylo založení neziskové organizace ONSENDO, která má za cíl obnovit vztah člověka k přírodě, a posléze společně založili NUIK. Alena se soustředí zejména na rozvoj firemní kultury a osobního potenciálu členů týmu, protože vnímá člověka jako hybatele změn, které musíme jako lidé učinit jak ve vztahu k přírodě, tak ve vztahu sami k sobě.
František Pavlík
František Pavlík se vodnímu hospodářství a ochraně krajiny věnuje celý profesní život. Patří mezi hlavní propagátory pozemkových úprav a ochrany zemědělské půdy. Své zkušenosti uplatňuje nejen v rámci vedení Sekce krajinotvorby Státního pozemkového úřadu, ale rád je předává kolegům i mladším generacím. Je zastáncem odpovědného přístupu k životnímu prostředí, férové spolupráce s partnery a systematického zlepšování procesů.
Mirka Plevková
Projektantka v oblasti vodního hospodářství a krajinného inženýrství, spolumajitelka společnosti Jesep s.r.o. Zkušenosti čerpá jak ze státní správy, tak ze soukromé sféry. Zpracovává studie odtokových poměrů i projektové dokumentace pro protipovodňová, protierozní a krajinotvorná opatření, takže provází celý proces od prvotního nápadu až po realizaci. Největší radost jí přináší, když se návrh promění v konkrétní výsledek. Věří, že každý projekt musí být komplexní a že i zdánlivě malé opatření může významně ovlivnit své okolí.
Eva Procházková
Vystudovala Krajinné a pozemkové úpravy na ČZU v Praze, kde pokračovala také v doktorském studiu. Během něj působila ve Výzkumném ústavu meliorací a ochrany půdy a věnovala se projektům zaměřeným na ochranu půdy před erozí, zadržování vody v krajině a navrhování adaptačních opatření. V NUIK působí od roku 2022 jako odborná garantka pro oblast trvale udržitelné krajiny. Vyhodnocuje zranitelnost území z pohledu půdy, vody, sucha, eroze a biodiverzity a propojuje výzkumné poznatky s praxí. Přednáší pro odbornou i laickou veřejnost a spolupracuje na společných projektech s univerzitami i výzkumnými institucemi.
Martin Smetana
V projektu Nadace Partnerství Živá půda pomáhá vlastníkům zemědělských pozemků zlepšit stav půdy, samosprávám a zemědělcům s realizací projektů na obnovu krajiny. V obci Blatnička na jižní Moravě praktikuje inovativní zemědělství ohleduplné k přírodě a krajině, které je založeno na hlubokých znalostech botaniky a ekologie. S projektem Obnova krajiny na Zálúčí u Blatničky získal 1. cenu v soutěži Adapterra Awards 2019 v kategorii Volná krajina.
Leo Steiner
Leo Steiner je respektovaný manažer a odborník na dotace, známý svým profesním nasazením, ochotou inspirovat ostatní a podporovat týmovou práci. Vyrůstal v severočeském regionu, kde ho formovala místní tradice pracovitosti a soudržnosti. Po technicky zaměřeném studiu se stal uznávanou osobností nejen ve své profesi, ale i v komunitním životě, kde se aktivně podílí na rozvoji svého regionu.
Libor Strakoš
Radim Tolasz
Radim Tolasz je vedoucím oddělení klimatické změny Českého hydrometeorologického ústavu a českým zástupcem v Mezivládním panelu pro změnu klimatu při OSN (IPCC). V letech 2003-2011 jako náměstek ředitele. Je expertem Světové meteorologické organizace (WMO) pro klimatologické databáze a výměnu dat o klimatu. Je spoluautorem české klimatologické aplikace CLIDATA, která je v ČHMÚ používána od roku 2000. Ve spolupráci s WMO je tato aplikace používána ve více než 30 meteorologických službách po celém světě. Od roku 2014 zastupuje Českou republiku v Mezivládním panelu pro změnu klimatu (IPCC).
Adam Voldán
Adam je odborníkem na problematiku změny klimatu v České asociaci pojišťoven. Spojuje znalosti z pojistné matematiky s krajinářským inženýrstvím a ekologií. Aktivně se podílí na rozšiřování českého povodňového modelu používaného napříč pojistným trhem. Adamova role spočívá ve vyhledávání nových souvislostí a tím rozšiřuje datovou základnu matematických modelů o poznatky z enviromentálních studií. Velkým tématem jsou bleskové povodně a jejich souvislost se zadržováním vody v krajině a erozí půdy, nebo kritické body povodí a jejich monitoring, případně technická opatření k jejich odstranění; mapy stavu lesů a identifikace požárních nebezpečí a další. Jednotlivé mapové vrstvy se postupně integrují do modelů a do procesů pojišťoven, tak aby se využily například při posouzení a úpisu rizik, nebo v procesu likvidace, nebo v CSR a prevenčních programech pojišťoven.
Adam je absolventem Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze a je certifikovaným pojistným matematikem České společnosti aktuárů s 15-letou praxí ve společnostech Deloitte a pojišťovny UNIQA.
David Zatloukal
David Zatloukal je absolventem Fakulty architektury VUT v Brně. Od roku 2023 působí v Jeseníku jako městský architekt, kde se snaží navázat na práci svých předchůdců a udržet kontinuitu rozvoje. Věnuje se strategickému plánování, kultivaci veřejných prostranství a v současnosti se podílí také na popovodňové obnově města Jeseník. Současně vede společně s kolegou vlastní praxi míza architekti. Významnou část práce jeho ateliéru tvoří návrhy veřejných prostranství.
Registrace a občerstvení
08:45 – 09:30
Zahájení
09:30 – 9:50
Vladimír Kořen
moderátor konference
Alena Nekovářová
prezidentka,
Národní ústav pro integrovanou krajinu
Magdalena Davis
ředitelka českých klimatických programů,
Člověk v tísni
Mgr. Ladislav Faigl
vedoucí oddělení vodohospodářského plánování,
Ministerstvo zemědělství
Úvod
09:50 – 10:30
RNDr. Radim Tolasz, Ph.D.
vedoucí oddělení klimatické změny, Český hydrometeorologický ústav
Úvodní část
09:45 – 10:45
RNDr. Václav Cílek, CSc. - Geologický ústav Akademie věd ČR
RNDr. Radim Tolasz, Ph.D. - Český hydrometeorologický ústav
Coffee Break
10:45 – 11:00
Lesní krajina
10:30 – 11:45
Ing. Libor Strakoš
Výrobně-technický ředitel,
Lesy České republiky
Mgr. Miroslav Kubín
hydrobiolog,
AQUAINOVA
Milan Hron
vedoucí skupiny,
Pro Silva Bohemica, z.s.
Lukáš Koreš
starosta, město Staré Město
Zemědelská krajina
11:45 – 13:00
Ing. František Pavlík, Ph.D
ředitel Sekce krajinotvorby – Státní pozemkový úřad
Ing. Eva Procházková
krajinář, odborná garantka,
Národní ústav pro integrovanou krajinu
doc. Ing. Zbyněk Kulhavý, CSc.
hydrolog, vedoucí pracoviště Pardubice,
Výzkumný ústav monitoringu a ochrany půdy
Mgr. Martin Smetana
poradce pro vlastníky půdy a pro adaptační opatření v krajině,
Nadace Partnerství
Oběd
13:00 – 14:30
Komentovaná prohlídka po areálu lázní pro zájemce
Exkurze do balneoparku a k nejbližším pramenům s průvodcem Lázní Jeseník Jiřím Glabazňou.
Coffee Break
15:30 – 16:00
Městská krajina
14:30 – 15:45
Ing. arch. Magdalena Maceková, Ph.D.
konzultantka klimatických adaptací,
Nadace Partnerství
Ing. arch. Petr Herman
architekt,
Architekti pro bono
Mgr. Bc. Zdeňka Blišťanová
starostka,
Město Jeseník
Ing. arch. David Zatloukal
městský architekt,
Město Jeseník
Oběd
16:00 – 16:30
Toky
15:45 – 17:15
Mgr. Petr Birklen
generální ředitel,
Povodí Odry
doc. RNDr. Jan Hradecký, Ph.D.
vedoucí katedry,
Ostravská univerzita - Katedra fyzické geografie a geoekologie
Mgr. Michal Krejčí
vodohospodář, oddělení péče o přírodu a krajinu,
Agentura ochrany přírody a krajiny
Ing. Mirka Plevková
projektantka vodohospodářských staveb,
Jesep
Raut, networking, afterparty v hradním baru
18:00
Prezentace v terénu
Ranní káva
9:00
Finance
9:00 – 10:30
Mgr. Adam Voldán
pojistný matematik, Česká asociace pojišťoven
Mgr. Leo Steiner
MMR, dotace Živel
Miroslav Adámek
Olomoucký kraj
Mgr. Michal Krejčí
vodohospodář, oddělení péče o přírodu a krajinu,
Agentura ochrany přírody a krajiny
Magdaléna Davis
Člověk v tísni
Odjezd autobusu od Hradu
10:45
Časy uvedené u jednotlivých terénních zastávek jsou orientační.
Intravilán
11:00
Bukovice v úseku mezi ulicemi Mlýnská a Šumperská v Jeseníku jsou místem, kde povodeň způsobila zřícení několika domů a stržení lávky. Dnes jde o jedno z mála území s reálným potenciálem pro rozšíření říčního koryta a realizaci protipovodňových opatření přímo v intravilánu města. Účastníci se seznámí s aktuálním stavem lokality, budou mít příležitost prodiskutovat možnosti revitalizace toku v tomto místě a vyslechnou krátkou prezentaci o dalších místech v katastru Jeseníka vhodných pro podobná či jiná opatření ke zmírnění dopadů povodní.
Zemědělská krajina
12:00
V rámci terénní exkurze v obci Písečná představíme návrhy opatření v zemědělské krajině, a to v celém mikropovodí od vrcholu Křemenáče po řeku Bělou. Pro zvýšení odolnosti obce Písečná vůči povodním, zrychlenému odtoku i suchu je klíčové zavádět taková opatření, která propojují technická kapacitní opatření s citlivou obnovou krajiny, podporují přirozený vodní režim a zvyšují biodiverzitu.
Exkurze zahrnuje návštěvu přírodní památky Písečná – mokřad, kde uvidíte ukázky revitalizace a obnovy tůní s důrazem na biodiverzitu i správnou technologii, která zpomalí odtok podle principů odborné firmy ADAPTO.space.
Lesy
13:00
Podíváme se také do obecního lesa, kde v důsledku rozsáhlého odlesnění způsobeného kůrovcovou kalamitou dochází u vrcholu Křemenáče k urychlenému odtoku vody. Ten zvyšuje hustá síť svážnic v pramenné oblasti a výrazný sklon svahů. Utužené svážnice po lesní těžbě soustřeďují odtok, zahlubují se pod okolní terén a odvádějí vodu z širšího okolí.
Součástí fyzických ukázek budou infiltrační opatření: metoda Jáma – Hráz – Jáma (na nevyužívaných přibližovacích linkách v prudkých svazích), Zdvih (pro nižší sklony svahů) a Šachovnice (v místech plošného zhutnění).
Pístov u Jihlavy
9:30
Vodozádržná opatření v zemědělské krajině (budování tůní a úpravy vodního režimu) Lokalita Žleby v Pístově - drobný mokřad na okraji obce, který v péči spolku Mokřady od roku 2013. Během praktických ukázek se můžete seznámit s návrhem revitalizace přírodních ekosystémů s prioritou obnovy vodního režimu území. Součástí bude ukázka fyzické realizace konkrétního zádržného opatření podle principů a postupů odborné firmy ADAPTO.space.
15:00
PŘEDPOKLÁDANÝ KONEC
Záštitu nad konferencí Cesta Vody převzal ministr životního prostředí Petr Hladík, ministr zemědělství Marek Výborný a hejtman Olomouckého kraje Ladislav Okleštěk.
Tento projekt je financován Evropskou unií v rámci Národního plánu obnovy.
V případě potřeby fakturace se obraťte přímo na e-mail info@cestavody.eu
Cena vstupenky zahrnuje:
Místo konání: LÁZEŇSKÝ DŮM HRAD – LÁZNĚ JESENÍK | 15. – 16. 10. 2025 | Mapa
LÁZEŇSKÝ DŮM HRAD – LÁZNĚ JESENÍK | 15. – 16. 10. 2025 | Mapa
Adresa: Priessnitzova 78/20, Jeseník
8:45 – 9:30 (nebo kdykoliv v průběhu dne)
Účastníci konference si ubytování zařizují sami.
Pokud pojedete do Jeseníku autem, parkoviště zdarma v areálu je pro účastníky označeno písmenem R na mapě.
Pokud pojedete do Jeseníku vlakem, využijte místní linku č. 112 až na konečnou zastávku Jeseník,Lázně,Priessnitz. (jízdní řád)
Exkurze v terénu budou probíhat ve čtvrtek 16. října na třech vybraných lokalitách dle programu. Pro všechny zájemce zajišťujeme hromadnou autobusovou dopravu tam a zpět na místo konání konference. Na exkurzi v terénu doporučujeme mít pevnou obuv nebo holínky.
V průběhu konání konference bude za účelem zdokumentování pořizována fotodokumentace a videozáznam.
V případě onemocnění řečníků si pořadatel si vyhrazuje právo na drobné změny programu. Děkujeme za pochopení.
Konferenci pořádá:
NÚIK, z. ú.
IČ: 08583820
V lučinách 58/21, 147 00 Praha 4
Jakub Hepp
+420 739 454 190
První ročník konference se uskutečnil 17. – 18. října 2024 v Jihlavě pod záštitou Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí. Zúčastnilo se jí 130 zájemců a její kapacita tak byla zcela naplněna. Cílem bylo podpořit dialog mezi odbornou veřejností a aktéry v území, kteří mají největší možnost ovlivnit vodní režim krajiny a zasakování v místě, kde voda naprší. Společně pak hledali cesty, jak zrychlit realizaci přírodě blízkých opatření v krajině a překonat bariéry, které jejich realizaci brání. Součástí byla terénní exkurze s prezentacemi mnoha inovativních technologií a přístupů.
V říjnu se v Jesenických lázních uskutečnil už druhý ročník konference Cesta vody 2025, která propojuje témata jako retence vody v krajině, protipovodňová opatření, adaptace na klimatickou změnu a udržitelný rozvoj území. Na místě s tradicí vodoléčby podle Vincence Priessnitze a v krajině, kterou se nedávno prohnaly ničivé povodně, jsme se zaměřili na cestu vody – od pramenných oblastí hor přes lesy, zemědělskou půdu a mokřady až po městskou a příměstskou krajinu.
Konference je určena zástupcům měst a obcí, projektantům, zemědělcům, lesníkům, správcům toků, vlastníkům půdy a dalším odborníkům, kteří měli možnost ovlivnit zasakování v místě, kde se dešťová voda potkává se zemským povrchem. Zároveň je určena všem, kdo se zabývají ochranou půdy před erozí, prevencí povodní a adaptací krajiny na změnu klimatu.
Součástí konference je také odborná terénní exkurze s ukázkou příkladů dobré praxe, inovativních řešení a konkrétních projektů na zadržování vody a protipovodňovou ochranu. Společně hledáme efektivní způsoby, jak urychlit a zefektivnit vhodná opatření pro zmírnění následků škod na majetku a infrastruktuře a zároveň zajistit kvalitní a udržitelné životní prostředí pro budoucí generace.